Popis produktu

Z anglického originálu z roku 1954, přeložila Vnedula Boubínová, ilustrace Karolína Urbánková Srozumitelné a inspirativní vyprávění ze života, které ukazuje, jak zvířata komunikují mezi sebou a s lidmi, kteří jim rozumí. Na řadě příkladů z praxe, od psího herce Stronghearta až po mouchu Freddieho, nám tato klasika zábavným a inspirativním způsobem představuje komunikaci se zvířaty jako zázračný, nesporný fakt. Vše, co potřebujeme k tomu, abychom mohli nahlédnout za oponu a navázat skutečná přátelství, je otevřená mysl, přívětivost, pokora a smysl pro humor. Pro všechny, kteří milují zvířata, a pro každého, kdo někdy zažil věrnost a oddanost, jež může přinést pouze vztah se zvířecím kamarádem, představuje kniha dokonalý zážitek. Obraťte pár stránek a už nikdy neřeknete: „Je to jenom pes.“ Stane se pro vás rovnocenným partnerem. Václav Bořánek, majitel Nakladatelství HARMONY na svém webu napsal: Kdysi jsem v Kalifornii prolézal různá koňská knihkupectví a antikvariáty a hledal něco co bych si mohl odvést s sebou domů. Celý život hledám dobré koňské knihy pro svoji vlastní jezdeckou cestu. Časem jsem začal hledat i ty, které by stáli za to vydat v českém překladu. Dobří autoři se špatně shání na obou březích Atlantiku. Téměř v každém obchůdku jsem narážel na tuhle malou knížku. Nechápal jsem úplně proč, vždyť přímo o koních jsou v ní snad jen dvě kapitolky. Zeptal jsem se na to kohosi z místních koňomilů a dostalo se mi neurčité odpovědi: „Víš, je to milá kniha o obyčejných věcech.“ Nebo: „Ten chlapík, co ji napsal je skutečný mystik.“ Nebo taky: „Vždy, když přemýšlím o nějakém dárku, kupuji Allena Boona.“ Jedna starší dáma mi dokonce řekla: „Když jsem ji četla poprvé bylo mi 11 let a líbila se mi. Dnes je mi 71 a čtu ji snad s ještě větší chutí.“ Hezké, ale moc mi to nepomohlo, říkal jsem si v duchu pro sebe. Nějak mi to stále nedávalo smysl až jsem narazil na text kde Jim Oversreet vzpomíná na Toma Dorrance a byl jsem doma. Pokud máte naši knihu Svět horsemanů už vám možná svitlo. Pokud ne, tak zde je z ní malý úryvek: Někdy Tom vyprávěl o duchovním propojení s koněm. Nemohu předstírat, že přesně chápu, co tím myslel, ale domnívám se, že slovo duchovní zde mělo několik významů. Část toho měla co do činění s tím, jak Tom prožíval absolutní rovnost dvou bytostí – člověka a koně. Zároveň se to dotýká pochopení té nejhlubší a nejniternější části koně. Jeho bytostné důstojnosti, která by neměla být nikdy ovládána násilím. Jeden přítel se mi zmínil, že Tom často mluvil o knize Spřízněnost se vším životem (Kinship with All Life) od J. Allena Boonea. Je to dílo tak vzdálené od běžného pohledu na říši zvířat, že mi trvalo dvě až tři čtení v průběhu několika let, než jsem nalezl klíč, který mi objasnil způsob, jakým Tom viděl koně. Boone v knize popisuje jakýsi druh mentální telepatie mezi člověkem a zvířetem. To je jedna z věcí, pro kterou Tom používal slovo duchovní. Pochopení přišlo až s mou osobní zkušeností. Jednou jsem s rodinou navštívil známou, která žije osaměle, jen se svými psy a kočkami. Když jsme se blížili k domu, pracovala zrovna na zahradě. Na chvíli ale přerušila práci a povídala si s námi, zatímco naše dcery běhaly po zahradě, hrály si se psy a zlobily naši hostitelku. Brzy jsme se rozloučili, a jak jsme se vzdalovali od domu, ohlédl jsem se za ní a spatřil, jak se opět sklání nad záhonem. Náhle však zvedla hlavu a podívala se na mě a já zažil pocit, jako bych vše sledoval jejíma očima. Zcela živě jsem pocítil kombinaci pocitů velké úlevy smíšené s pocitem hluboké osamělosti. Poté, co jsem vše převyprávěl Tomovi, rychle jsem dodal: „To je to, co děláš s koněm?“ Podíval se na mě a asi minutu zůstal potichu. Nakonec řekl: „A tohle můžeš dokázat i na kilometrovou vzdálenost.“ A tak jsme horko – těžko sháněli autorská práva. Věřte, že na knihu vydanou v roce 1954 to není tak snadné. Lopotili se s překladem a do toho nám vletěla krize v tiskárnách, kde se vše pětinásobně zdražovalo. Obrázky a obálku dělala m